Česká Lípa 26. - 28. 3. 1993

Autor: Admin (mailto:admin@tulaci.org), Téma: Zápis
Vydáno dne 28. 03. 1993 (2091 přečtení)




První vícedenní výlet Tuláků se konal už koncem března do České Lípy.

Sraz byl v metru na Florenci. V počtu pěti dětí společně s Zálesákem Jirkou Jsme se odebrali na nástupiště a čekali jsme na přistavení autobusu. Měli jsme místenky, takže jsme bez problémů seděli. Autobus byl plný.

Po několika hodinách jízdy jsme dojeli do České Lípy. Začali jsme hledat Dům dětí a mládeže, který jsme našli s pomocí plánku, který jsem měl s sebou. Chvíli jsme museli čekat na ubytování. V klubovně, v které jsme byli ubytováni, měli zatím ještě schůzku. Po delší půlhodině se klubovna uvolnila. Dostali jsme od ni klíče, včetně kličů od zadního vchodu a od kuchyňky. Kdo měl zájem, si udělal teplou večeři. Pak se každý bavil po svém až do večerky.

V sobotu jsme vyrazili na výlet asi kolem deváté hodiny. Na náměstí jsme našli modrou, po které jsme se vydali na rozhlednu Špičák. Když jsme tam došli, tak se ukázalo, že to je zřícenina rozhledny. Schodiště bylo spadlé a rozhledna je přerostlá okolními stromy. Po krátké zastávce jsme pokračovali dál v cestě. Naším dalším cílem byla zřícenina hradu Pihel a o pár kilometrů dál další zřícenina hradu v Chotovicích. Na ani jednu z těchto zřícenin jsme ale nenarazili.

V Chotovicích jsme se občerstvili v restauraci, ale bylo tu dost draho. Cestu jsme si zkrátili po silnici, po které jsme došli do Svojkova. Tady je poslední zřícenina hradu, kterou jsme našli, která ale není přístupná. Tak jsme se po červené vraceli do České Lípy.

Po návratu jsme si udělali večeři. Po ní jsme se pak každý bavili po svém. Já hrál chvíli s Martinem šachy, potom jsme si četli nejstarší kroniku, kterou tu měli. Byla z roku 1957. Byly tu většinou zápisy z příměstských pionýrských táborů. Dočetli jsme se tu i o výletu na rozhlednu Špičák. V roce 1957 byla v pořádku a děti, které si na ni dělaly výlet, na ni skutečné byly.

V neděli se uklízelo a ještě jsme si stačili zajít do muzea, které jsme díky plánku České Lípy našli za malou chvíli bez hledání. Však taky nebylo daleko. Po prohlídce muzea jsme se vrátili do ubytovny, kde se dále uklízelo a balilo. Před polednem jsme si udělali oběd a v jednu hodinu jsme vyráželi na autobus. Ten přijel chvíli po našem příchodu a úspěšně jsme s ním dojeli do Prahy.