Výlet na Konopiště

Autor: Admin (mailto:admin@tulaci.org), Téma: Zápis
Vydáno dne 22. 11. 1992 (1873 přečtení)


I výlet se může díky počasí totálně nepovést. Ktačí, když se opravdu totálně nepovede počasí.

     Na tento výlet, či přesněji řečeno katastrofu, jsme se sešli na Kačerově v malém počtu. Počet pěti Tuláků doplnili dva Zálesáci. Počasí bylo přímo hrozné, zatím nejhorší. Ještě na žádném výletě oddílu takto hrozné počasí nepamatuju a nepamazuju ho vůbec od dob, co jsem vedl svůj první spořilovský oddíl, tedy asi v období jedenácti let.

     Vystoupili jsme v Benešově. Po cestě jsme z okénka vlaku, kterým jsme vyjeli z hlavního nádraží, sledovali vývoj počasí. V Praze pršelo, pak se přidal sníh a nakonec chvíli jenom sněžilo. Když jsme vystoupili v Benešově, tak už byl zase déšť se sněhem a něž jsme došli ne Konopišti, už zase jenom pršelo a to pořádně.

     Selhala i druhá nouzová varianta. Původní plán bylo jít na Kožlí, po prohlídce zříceniny oběd a hry na louce a dál do Bystřice u Benešova, odtud vlakem do Prahy. Druhá varianta byla dojít na Konopiště, jeho prohlídka a zpět do Benešova na vlak. Konopiště je ale v rekonstrukci a tak bylo zavřené. Obešli jsme jej a šli jsme zpátky. Na nádraží jsme čekali asi hodinu na vlak.

     Výlet měl jediná klad. Dokončili jsme wahaganskou výpravu. Po úspěšném zápasu nám náčelník Irewerů poblahopřál a dal Golemovi stříbrný klíček. Jeli jsme kaňonem podle řeky, kterou sjížděli dva chlapci na kánoji. Ti se nás zeptali, zda jsme neztratili stříbrný řetízek, Golem řekl, že ano a tak mu ho dali.

     Výprava prošla jeskyní a chodbami, až nakonec došla k pokladu. Před tím nám několik Irewerů zkřížilo cestu a jejich šípy zasáhly mého a Oralbova psa a dva koně se zásobami. Ti byli na místě mrtví, protože šípy byly otrávené.

     Poklad byl nalezen a Golemovou lodí dovezen do Wahagánie. Cestou jsme se potkali s tramtarijskými piráty, cestovní lodí s časovanými bombami a tankerem. Vše dopadlo dobře. Poklad byl rozdělen. Historická část zůstala následnikům rodu Montaria, kterým patří. Zlaťáky si rozebrali členové výpravy. Zda spravedlivě, to nebudu komentovat.

     Desetiletý chlapec, který nemá ponětí o ceně zlata, který nás k pokladu dovedl, si hraje s malým autíčkem a je spokojený. Ještě nikdy neměl tak hezkou hračku. Skromní Ballu a Oralbo jsou také spokojeni. jejich podíl jim přesně stačí na zakoupení ranče s farmou.

     Možná někomu připadá závěr dobrodružství příliš stručný. Neníé to z důvodu utajení, ale proto, že mi připadá, že kroniku pořádně nikdo nečtze. Každý ji jen prolistuje a prohlédne si fotografie. Takže nač se tolik namáhat.

     Závěrem, co udělal výlet s oddílovou křivkou. Před výletem měla hodnotu 88 bodů. O 10 bodů klesla za docházku 42%, o 5 bodů za to, že družiny nebyly schopny provést kontrolu povinné výbavy a o 10 bodů za známkování. Průměr byl 3,2 a tak dnešní hodnota křivky je 73 bodů. Přibližně to vystihuje moji dnešní náladu.